Závislá porucha osobnosti

29. října 2012 v 23:37 | Alcië |  Psychologie
Už jsem o ní jednou trošku psala, ale vzhledem k tomu, že jsem teď informovanější, vezmu to víc dopodrobna.


Jak se projevuje člověk se závislou poruchou navenek?

Prožívá často pocity méněcennosti, které na něm můžou být poznat i navenek. Někteří lidi s touto poruchou ale mohou klamat a působit naopak sebevědomě nebo dokonce namyšleně, takže je na první pohled nepoznáte (narozdíl od např. histrionské poruchy).


Čím se vyznačují jejich vztahy?

Extrémní závislostí. Lidé se závislou poruchou si připadají bez partnera zbyteční, bezcení a bezradní. Mají potřebu mít vedle sebe někoho silného, na koho se můžou upnout, kdo by se o ně staral. Za každou cenu se snaží vztah udržet, i v tom případě, pokud v něm trpí. Nedokážou si představit, že by byli najednou sami, tahle představa se pro ně rovná noční můře. Proto se snaží partnerovi ve všem přizpůsobit a obětovat.


Co je příčinou závislé poruchy?

Tzv. emocinální zneužívání v dětství. Nemusí se ale jednat jen o rané dětství jako u hraniční poruchy, ale třeba i o období dospívání, ve kterém by se měl každý pomalu osamostatnit. Někteří rodiče svým potomkům v osamostatnění brání tím, že je až příliš omezují, chovají se přehnaně autoritativně, nedávají jim žádnou svobodu nebo je rozmazlují - nedají jim možnost, aby si sami poradili s problémy. Tito rodiče často říkají, že dělají vše "pro dobro dítěte". Ve skutečnosti si ale neuvědomují, že mu brání projevit svou osobnost, sílu, samostatnost a schopnost řešit problémy. Proto si v dospělosti takoví potomci připadají neschopní, nesamostatní a slabí...nemají pocit vlastní hodnoty, protože nikdy nedostali možnost si ho vytvořit.

Jiné děti byly pro rodiče "náhražkou partnera", kterého buď neměli nebo s ním nevycházeli. "Viseli" na svém dítěti, měli na něj nereálné požadavky a velmi brzy s ním začali mluvit jako s dospělým.

Další případ, který může zapříčinit závislou poruchu, je situace, kdy dítě musí příliš brzy "řešit" problémy rodičů nebo je vystaveno jejich emocionálním výlevům. Typickým příkladem je rodič, který má psychické problémy a přenáší je na dítě nebo se mu svěřuje a očekává od něj, že ho utěší. Tito rodiče jsou natolik polhceni svými problémy, že dítěti nedokáží dát dostatečnou péči, jejich potomek se naopak snaží starat o ně nebo potlačuje vlastní potřeby, aby je nezatěžoval. Je logické, že pak v dospělosti vyhledává takové vztahy, kterými si chce (většinou nevědomě) vynahradit pocity, které v dětství nezažil - partner je pro ně vlastně náhražkou za rodiče a jejich péči.
Někteří lidé se závislou poruchou jsou nespokojení s tím, že už jsoudospělí. Není divu, když vlastně doopravdy neprožili dětství (nebo bylo kratší než má být).

Zároveň každý člověk, ať chce nebo ne, nevědomě opakuje situace a chování, na které byl zvyklý v dětství. Člověk se závislou poruchou např. navazuje vztahy s lidmi, kteří na jednu stranu působí silně a on doufá, že mu dodají oporu, ale na druhou stranu se pak ukáže, že mají podobnou povahu jako jeho rodiče. Pokud někoho rodiče ponižovali a uráželi, pravděpodobně se tak zachová i jeho partner. A pokud se člověk svým rodičům podřizoval, potlačoval své potřeby a pocity, bude se tak zřejmě chovat i ve vztahu k partnerovi, protože to zkrátka "jinak neumí".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana J. Jana J. | Web | 30. října 2012 v 7:43 | Reagovat

Moc hezky vysvětleno:)
Myslím, že touto poruchou trpí ženy, které nedokáží odejít od partnera, i když je týrá a ponižuje. Spousta lidí říká, jak by s tím měli něco dělat a postavit se sama za sebe, jenže to nejde, i podle toho, co v článku píšeš..

2 zuzu zuzu | 27. března 2014 v 16:19 | Reagovat

Pekný článok.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.