Stereotypy aneb krásní lidi to mají jednodušší

31. října 2012 v 22:22 | Alcië |  Psychologie
Zrovna čtu zajímavou prezentaci o stereotypech.
Všichni víme, že fyzická atraktivita hraje ve společnosti bohužel hodně velkou roli, a tak vás experimenty, které uvedu, možná vůbec nepřekvapí. Ale uvidíme :)

V roce 1972 se konal experiment, ve kterém měli lidi ohodnotit neznámé osoby, které jim byly ukázány na fotkách. Většina popsala ty z nich, které byly fyzicky atraktivní, jako "zajímavé, úspěšné, šťastné", atp.

Další experiment se konal o dva roky později, pokusnými osobami byli středoškoláci, kteří měli ohodnotit eseje studentek. Ke každé eseji dostali fotografii její autorky. Studentkám, které se jim líbily, měli pak tendenci dávat lepší známku.

Jiné výzkumy se týkaly dětí. Např. z výzkumu, který se konal už v roce 1943 a účastnili se ho učitelé ze cca 400 škol, vyplývá, že zkoumaní učitelé měli sklon hezčí děti hodnotit jako bystřejší a chytřejší než ty méně hezké. V experimentu v roce 1972 měly pokusné osoby určit, které dítě podle nich spáchalo trestný čin. Dostaly na výběr z fotografií dětí. Většina dokázala akceptovat, že trestný čin spáchalo neatraktivní dítě a málokdo věřil tomu, že by pachatelem mohlo být hezké dítě.

...Tak a teď ruku na srdce: jak to máte vy? Můžete hlasovat v anketě :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 10:45 | Reagovat

Podľa mňa je vzhľad najdôležitejší. Nikoho už skoro vôbec nezaujíma, aký je človek vo vnútri.

2 Choe Choe | Web | 1. listopadu 2012 v 11:44 | Reagovat

Souhlasím s Lilly, valná vetšina dnešní mládeže posuzuje hlavně, podle vnější krásy a když je člověk škaredý (i třeba jenom trošku), zavrhnou ho. :( Samozřejmě, toto se nevztahuje na všechny lidi, ale u většiny to tak vážně funguje. ... :/

3 Jana J. Jana J. | Web | 1. listopadu 2012 v 15:11 | Reagovat

S tím článkem souhlasím, lidi opravdu hodně soudí jen podle vzhledu.
Ale na druhou stranu musím říct, že jsou situace, kdy to mají "hezčí" lidi horší.
Například já jsem se jeden čas líbila našemu profesorovi. Protože věděl, že má sklony mi nadržovat, dával mi naopak horší známky. Samozřejmě se mi to nelíbilo a tak jsem se pořád učila, dělala dobrovolné úkoly, prezentace, hlásila se na zkoušení atp., takže jsem nakonec dostala jedničku (která byla fakt těžce vydřená.) A mí spolužáci tvrdili, že jsem ji dostala jen proto, že se mu líbím a vůbec mi nevěřili, že to bylo přesně naopak. To je přece hrozně nespravedlivý! A když si představím, že hodně fyzicky atraktivní lidé to klidně zažívají pořád... Pak si všichni myslí, že to, co dokážou, dokázali jen díky vzhledu a ne díky schopnostem.
No, tohle je podle mě tedy ta negativní stránka věci. I když je samozřejmě nejspíš výhodnější být atraktivní, všechno má svá pro a proti.

4 Alcië Alcië | Web | 1. listopadu 2012 v 18:32 | Reagovat

[3]: to musela být teda hrozná situace, nezávidím...:(
Jinak já jsem slyšela zase o opačných situacích, např., že na nějaké VŠ přijímali u ústního pohovoru uchazeče podle vzhledu a že tímhle způsobem se tam dostaly ne moc inteligentní holky apod...
Máš pravdu, že to není černobílé, ale celkově si myslím, že krása je velké plus už jen proto, že hodně ovlivňuje naše sebevědomí.

5 saleni saleni | Web | 3. listopadu 2012 v 12:08 | Reagovat

Nemyslím si, že je to o vzhledu jako takovém. Spíš o tom, jak celkově člověk působí. Když má člověk svůj styl, ví, co mu sluší a působí přirozeně, je to prostě výhoda. A není to o tom, co mu bylo dáno do vínku přírodou.  Sebevědomí v tom má také velkou roli... To je takový nějaký ideál, který podle mě určuje krásu - všichni jsme krásní. Ale ne každý se podle toho chová.
Když se někdo chová a obléká jako šedá miška, nemaluje se, přejídá se nebo naopak jí málo, je to znamením, že se nemá rád. A ona ta sebedůvěra je důležitá.
Takže krása je dost irelevantní. Ale blonďaté souměrné modelky bez jediné chybky obdivuje jen člověk naprosto bez fantazie.

Jo, mimochodem.. Ten druhý případ jsme přesně já. Dlouholeté problémy, čtyři roky svou vinou naprosto v izolaci, ani jeden kamarád, žádný konstruktivní koníček, psychické přežírání, takže mám 100 kilo, dlouho jsme zanedbávala i hygienické návyky. Vím, že to je hnus a zároveň vím, že je to tak špatně - a je normální, že krásným lidem ostatní prostě fandí. Protože jak tě může mít někdo rád, když nemáš ráda sama sebe?

A spokojený člověk je většinou opravdu krásný. Prostě z něj vyzařuje něco, co ho krásným dělá. Příroda chyby nedělá.

Ale mohla bych být krásná a pomalu se snažím začít jíst zdravě, nenakupovat stylem "v tomhle budu co nejnápadnější, to si vezmu" a zmizím, pečovat o sebe...

Ono to není tak, že kdo je krásný, je sebevědomý. Naopak, kdo je sebevědomý, je i krásný.

To jsem se zase rozepsala.. :D

6 Alcië Alcië | 3. listopadu 2012 v 12:42 | Reagovat

[5]: Taky máš pravdu, určitě :-). Kdo je od přírody sebevědomý, vyzařuje něco, díky čemu působí na druhé příjemně - a to vyzařování je taky součást krásy. Zároveň znám lidi, kteří si nejsou jistí sami sebou vyloženě proto, že si o sobě myslí, že krásy moc nepobrali...je to složité :)

Stejně si myslím, že pokud by stálo vedle sebe několik holek a jedna z nich by byla vysoká, štíhlá blondýnka, většina chlapů by se dívala hlavně na ni...to mi nikdo nevymluví :D

7 saleni saleni | Web | 3. listopadu 2012 v 16:03 | Reagovat

[6]: Jenže ono podle mě neexistuje žádné "od přírody sebevědomý". Všichni se rodíme jako láskyplné bystoti, které mají rádi sami sebe a jsou se sebou spokojení. Komplexy, pocity méněcennosti a "nesebevědomí" se učíme...

To poslední si právě nemyslím :)

8 Alcië Alcië | Web | 3. listopadu 2012 v 18:31 | Reagovat

[7]: Bereš mě moc za slovo... :-) Samozřejmě to, jestli je člověk sebevědomý, závisí na okolnostech, na tom, jaké měl dětství atd, ale část osobnosti je vrozená ;-)

Tak v tom případě máme jiný zkušenosti... Já třeba vím, že i když se občas někomu líbím a někdo mě balí, neděje se mi to tak často jako u holek, které vypadají jako modelky z časopisu. Věřím tomu, že každý má jiný vkus, a proto si (skoro) všichni můžou najít partnera, kterému se líbí, ale zároveň je hodně lidí ovlivněno tím, co se v dnešní době považuje za atraktivitu...

9 saleni saleni | Web | 4. listopadu 2012 v 0:01 | Reagovat

[8]: Část osobnosti je samozřejmě vrozená, ale se sebeláskou a jako sebevědomí tvorové se rodíme všichni...

A na co podle tebe chlapi ty krásky chtějí? :D Buď do postele, nebo na koukání. Určitě ne na vztah. Já taky občas pokukuju po chlapech, kteří se mi nelíbí :)

10 Alcië Alcië | Web | 4. listopadu 2012 v 1:36 | Reagovat

[9]: Tak dobře, druhou část jsem schopná akceptovat ;-) .
Ale poznala jsem sebe dost na to, abych došla k závěru, že u mě je třeba v hloubi duše spousta protikladů jako třeba sebevědomí, ale zároveň i méněcennost a vnější okolnosti jen způsobily, že jsem tu méněcennost začala vnímat i vědomě... Psychika není nikdy jasná ani jednoduchá, ale spíš rozporuplná a kromě té "zdravé části osobnosti", sebevědomí a sebelásky obsahuje často i sebedestruktivitu apod...
Ale to je jedno, asi bych to neměla řešit a radši se snažit zaměřovat spíš na to pozitivní... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.