Bytostné Já

18. srpna 2012 v 21:00 | Alcië |  Psychologie
Bytostná Já je jedním z archetypů, o kterých mluvil C. G. Jung.
Pro každého člověka je velmi důležité, protože vytváří naši osobnost - její vědomou i nevědomou část. Menší část Bytostného Já je vědomá, většina leží v nevědomí. Bytostné Já je archetypem celistvosti - sjednocuje protiklady, další archetypy. V širším slova smyslu by se dalo říct, že ho tvoří v podstatě všechny archetypy, nebo že ono všechny archetypy sjednocuje.

Jako jeden ze symbolů Bytostného Já viděl Jung Ježíše Krista. Nepopíral žádný aspekt náboženství, jen vykládal víru trochu jiným způsobem, založeným na psychologii. Tvrdil, že jedním z důvodů, proč má mnoho lidí tendenci věřit v Ježíše, je to, že je na něm fascinuje to, co mají sami v sobě. Neznamená to, že by každý člověk byl tak moudrý, vědomý a láskyplný. Ale všichni lidi tuhle část osobnosti mají v sobě, jen o tom někteří nevědí.

Podle Junga je jedním z našich cílů v životě stávat se vědomějšími - tzn. odhalovat ty části Bytostného Já, které jsou ukryty v nevědomí. Můžeme toho docílit pomocí výkladu snů, aktivní imaginace nebo třeba umění. Čím větší část Bytostného Já se stává vědomou, tím moudřejší člověk je. Tím lépe dokáže řešit problémy, používat intuici... Nevědomí je část nás, která nám může ukázat cestu v různých složitých situacích, se kterými dosud nemáme zkušenosti - a když se nevědomé části osobnosti stanou vědomými, leccos nám to ulehčuje. Jako příklad můžu uvést Junga - byl docela dost vědomý a díky tomu byl pro psychologii velkým přínosem.

Co se týče Krista, jinými slovy, hodně zjednodušeně řečeno, můžeme říct, že Bytostné Já je něco jako Bůh v nás. Boha nemusíme hledat mimo sebe, máme ho uvnitř sebe. Jung označoval jako mystiky ty, kteří poznali věci, které jsou pro většinu z nás skryté, které se nacházejí v nevědomí.

Dalším symbolem Bytostného Já je třeba ještě tao - tao je neuchopitelné, všeobsažné, plné protikladů. Podstatu Bytostného já proto vystihuje asi nejlépe. Bytostné já skutečně obsahuje vše, i stínové stránky. Proto je jeho dalším symbolem had. Zvíře, které podle symboliky ztělesňuje protiklad stínu a světla, nižších stránek osobnosti, hmotu a zároveň duchovno.

Mezi symboly Bytostného Já řadíme i mandalu. Je logické, že právě kruh vyjadřuje celistvost. Jung si všiml toho, že často kreslí mandalu např. schizofrenici. U schizofreniků totiž dochází k rozštěpení Bytostného Já. Proto má jejich psychika tendenci "znovu ho sjednotit". V jejich kresbách se objevují různorodé, často chaotické motivy, které jsou ale zahrnuty do kruhu - mandaly.

Bytostné Já můžeme chápat jako kvaternitu - čtyři vzájemně propojené prvky. Zde Jung opět zdůrazňuje sjednocení protikladů.
Jako kvaternitu lze chápat i psychické funkce - myšlení, vnímání, cítění a intuici. Znázorňují je např. symboly apoštolů. Jan je zobrazen jako orel, Lukáš jako být, Marek jako lev...tedy všechno jsou to zvířata, až na Matouše, který je zobrazen jako člověk nebo anděl. 3 tyto symboly jsou si podobné, ale jeden se liší. Stejně tomu je u psychických funkcí, z nichž jedna je vždy méněcenná - používáme ji nejméně, máme ji nejméně rozvinutou. Tato funkce je pro nás proto branou do neznáma - cestou, jak se spojit s nevědomím.

Hezký večer přeje
Had.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.