Psychické nemoci a hlubinná psychologie - můj názor

26. května 2012 v 22:40 | Alcië |  Psychologie
Tuhle rubriku nezahájím článkem o jedné z psychologických knih nebo teorií, jak jsem si nejdřív myslela. Nejdřív mám potřebu napsat o tom, jak moc mě nadchla hlubinná psychologie. Tento směr v psychologii je mi nejbližší, myslím, že zkoumá psychiku člověka nejvíc do hloubky a v terapii může být hodně účinný. Po přečtení několika knih, které se zabývají především analytickou psychologií (autoři vycházejí z teorií Junga), jsem byla příjemně překvapená tím, jak moc odpovídají i mému přístupu k psychice a např. i k psychickým onemocněním. Právě o nich bych chtěla napsat víc.

Žádná duševní nemoc nevznikne "jen tak", z ničeho nic, není to pouze změna, která se z neznámých důvodů nebo kvůli dědičnosti objeví v mozku. Nikoho, kdo je duševně nemocný, bychom neměli považovat za blázna, projevy nemoci bychom neměli považovat jen za něco nereálného, co se odehrává v mysli duševně narušeného člověka. Podle analytické psychologie vzniká duševní nemoc takto: Na začátku stojí určitý problém v nevědomí člověka. Tento problém mohl být ze začátku klidně i něčím vědomým, dokud ho člověk "neodsunul" do nevědomí, aby měl klid. V tomto případě se nachází konflikt nebo problém v osobním nevědomí člověka. Často je způsoben např. nějakou událostí v dětství, která byla traumatická nebo bylo pro člověka těžké ji přijmout a vyrovnat se s ní. Proto se vědomá psychika radši nechtěla problémem zabývat. V nevědomí ale může způsobit mnohem větší paseku. Kromě problému, který číhá v osobním nevědomí, se může jednat i o problém, který pramení z kolektivního nevědomí (v kolektivním nevědomí jsou uloženy všechny archetypy, k nim se ještě vrátím v dalších článcích ;)). V určitém období se může stát, že se v člověku projevuje např. archetyp stín, který představuje zkrátka "stinné stránky" člověka, které si mnoho lidí radši ani nechce uvědomit. Čím déle a více člověk potlačuje tyto archetypy nebo problém v osobním nevědomí, tím intenzivněji se projevují a snaží se do vědomí dostat. Nejdříve na sebe často upozorňují prostřednictvím snů. Ve snech např. člověk znovu prožije něco, co mu připomíná událost, na kterou radši zapomněl a emoce s ní spojené. Nebo se ve snu setkává se stínem - takové sny jsou znamením toho, že by svůj stín měl poznat a přijmout, pracovat s ním (k tomu se dostanu hlavně v článku o psychologickém výkladu pohádek). Ale lidé se stínu často bojí a nechtějí si ho uvědomit. V tom případě, pokud i přes takové sny člověk potlačuje problém, začnou se objevovat symptomy. Nejdřív se nevědomí projeví v symptomu neurózy. Člověk začne mít určité druhy úzkostí, strachů nebo fóbií, které ho upozorňují na konkrétní problém v jeho psychice. Kdo onemocní neurózou, většinou potřebuje pomoc psychologa, aby přišel na její příčinu. Pokud se to ale nepodaří nebo člověk nenavštíví terapii, symptomy začnou být intenzivnější a mohou přerůst až v psychózu, bludy, halucinace, atd. Při těchto symptomech se potlačené obsahy nevědomí snaží ještě více a důrazněji upozornit člověka na to, že je něco špatně. Naděje na vyléčení už je ale bohužel menší než u neurózy.

Jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět o hlubinné psychologii to, co teď vím a že mám teď konkrétní představu toho, čím přesně se chci v psychologii zabývat. K tomu, abych mohla být dobrou psycholožkou, nestačí ale dostat se na VŠ a vystudovat. Je třeba poznat nejdřív co nejlépe sama sebe, pracovat na sobě - nejlépe i za pomocí např. analytické terapie. Znám psycholožky, které jsou neobjektivní, soudí podle sebe a chovají se k pacientům agresivně - takovou psycholožkou být nechci. Ony se pravděpodobně nechovají vědomě, ovládá je jeich nevědomí a problémy, které nemají sami v sobě vyřešené. Samozřejmě nelze vyřešit v sobě vše a být dokonalým člověkem a terapeutem. Ale mým cílem je aspoň být objektivní a nevybíjet si na pacientech vlastní podvědomé emoce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.